close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Svatba..

13. října 2008 v 15:24 | Lemonie |  Archiv - Dear Diary
Rozhodla jsem se, že teď s odstupem několika dní, týdnů nebo co já vim zhodnotím tu svatbu. Svatbu mých rodičů, pokud jste nečetli můj minulej článek plnej keců.
Takže hodnocení... Jak se mi to líbilo? Děsně! Tím chci říct, že to BYLO děsný, ne že by se mi to děsně líbilo.

Bylo to vážně totálně příšerný a to tak, že jsem myslela, že snad z toho obřadu zdrhnu. Abyste chápali, byla ta svatba v kostele a v podstatě to celý naplánoval táta a nám jenom řekl datum. Takže jsem vůbec nevěděla, co se vlastně bude dít. Ale říkala jsem si, že když chodim na církevní školu, tak snad přežiju jeden církevní obřad. Ale NE!
Když jsme tam přišli, lépeřečeno přijeli, protože táta objednal taxík (to bylo na tom nejlepší, protože jsem taxíkem nikdy nejela, tak to byla docela sranda), tak nás táta vzal k těm všem lidem, co si tam pozval a který jsme nikdo neznali a začal nás představovat. Babče očividně ale nevadilo, že ty lidi nezná, hned se s nima začla vybavovat. No to je prostě babča, i když vim, že to ode mě neni hezký, tak musim přiznat, že je docela vtěrka
Nejvtipnější bylo, když jsem na chvíli odešla do druhý místnosti a přišli další lidi a táta zase všechny představoval. Tak ukazoval: "To je matka, tchýně, tchán, manželka, syn a dcera". Při tom posledním slově ukázal na křeslo, kde jsem předtim seděla. Najednou zaregistroval, že už tam nejsem, tak ze sebe vyrazil: "Tady byla moje dcera, ale nějak zmizela!"
No, teď k obřadu. Přišli jsme dovnitř, máma s tátou se usadili na takový židličky, takže tam nestáli a my jsme si stoupli do těch lavic. V podstatě to probíhalo jako mše, akorát, že někdy mezi tím do toho vždycky vpadla taková ženská s kytarou a zapištěla tam nějakou písničku typu: "Svatý, svatý, svatý..", "Otče i synu na ne-e-ebesích" atd. atp. Teda, nemůžu říct, že by zpívala tak špatně. Kromě několika málo momentů, kdy jí to ujelo, zpívala vážně čistě. A ten chlápek co zpíval s ní měl vážně pěknej hlas. Jenže mě prostě drážděj ty církevní songy. Já ráda zpívám, NE, MILUJU ZPÍVÁNÍ, ale tím pádem jsem trochu náročnější. A tyhle písničky jsou, bez urážky, všechny s podobnou melodií i podobným textem. Prostě je to na mě moc velká nuda.
Když byl konec a já jsem konečně mohla utýct za kámoškou, byla jsem tak neskonale šťastná. Nejhorší na tom ale bylo, že všem se to strašně líbilo a já neměla to srdce jim říct, že pro mě to bylo úplně šílený. Naštěstí s Kačkou to pak bylo v klídku. Kdybych tam musela bejt ještě chvíli, asi bych začla řvát. Takhle jsem alespoň zčásti napravila ten zkaženej den.. A jak tak koukám, nepovedlo se mi to moc zhodnotit s nadhledem, i když jsem si nechala čas na rozmyšlenou
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama