Teď jsem fakt dosti naštvaná. Ona mě pozve do pokoje, že si budem povídat. Když tam přijdu, je tam vedro k zalknutí. Kouknu na topení a to je zaplý na maximum. Tak ho vypnu. A ona mě seřve, že v jejim pokoji nebudu topení vypínat, protože jí to tak vyhovuje. Říkám: "Dobře, tak sbohem!" A ona: "No když tu se mnou nechceš bejt!"
Já tu chci bejt s ní, ale ne s tim příšernym topenim. Měla tam úplně vydejchanej vzduch, mohla by se tam promenovat v plavkách, jaký tam bylo horko.
Co to sakra všichni mají s tou zimou? Proč sakra všichni musej pořád zapínat topení a topit se ve vedru? A nevětrat! Vždyť se to nedá snýst. Přišla jsem do pokoje úplně.. no ne naštvaná.. spíš konsternovaná.. Otevřela jsem okno a vypnula topení. Mám tu krásně. Dýchá se mi tu skvěle. Jenom mě mrzí, že se s ní nemůžu promluvit. Takhle to bejvaj nejlepší hovory. Ale jak jsem řekla.. Buď topení, nebo já. A ona si vybrala topení...


















Tak to já darši at je teplo. My máme pořád doma zimu , víš jaké to je hrozné?