
A proč? To je snadný. Na svym blogu i v životě jsem vždycky razila heslo "V jednoduchosti je krása" a i když to neplatí ve všem, teď zrovna asi jo. No řekněte sami. Nepřipadá vám ten můj design trochu moc překombinovanej? Mně teda jo. Nemínim dělat nějakou mega radikální změnu, ale něco nejspíš upravim. Přemejšlela jsem.. No to je jedno, až (jestli) to bude, uvidíte sami.
Jinak mám teď trochu problém. Minulej měsíc to bylo pořád: škola - blog - škola - blog. Teď jsem se vrátila z lyžáku, školu budu mít tejden a pak prázky. Ten tejden snad bude v pohodě, ale zatim ještě nevim. Nemůžu si zvyknout. Tak nějak se zařadit do vyjetých kolejí. Víte co myslim.. Když stojí vlak na nádraží a pak se rozjede, skřípe to, vrže to, drncá to. Po chvíli už to neni takový až nakonec to přestanete vnímat. Tak já jsem v tom prvnim stádiu. Vržu a skřípám:D. A než se stihnu pořádně rozjet, už zase budu přibržďovat na dalším nádraží.
Všechno, co se tímhle dlouhým monologem snažím říct je, že se momentálně nedokážu ponořit do světa blogování tak, jako dřív. No, nečekám, že mě pochopíte, jen si o mně myslete, že jsem nějaká praštěná mašina:D.


















Tak to je jenom na tobě...ikžadopádně každou změnu ocením...život je změna