
Znáte ten pocit, keď o něčem sníváte a pak přijde někdo další a pošlape vám to?
Každou část rozšlape na kousíčky a ještě rozkopá do všech světových stran?
A potom se k vám otočí a začne se smát?
Vysmívá se vám přímo do obličeje s výrazem, jak jste mohli na něco takového vůbec pomyslet?
Ale já si to líbit nenechám! Už ne!
"Sraz mě k zemi, a já se vrátím tak silná že si to ani nedokážeš představit"
Chci se změnit. Nechci být pořád jenom ta nerozhodná. Ta co si nechá spoustu věcí líbit. Ta co si volí vždycky tu snazší cestu.
Chci bojovat! Chci umět učinit rozhodnutí, aniž bych se bála důsledků! Nechci pořád nechávat rozhodnutí na jiných! Chci si stát za svým a prosazovat svoje názory! Nechci se pořád bát, že něco udělám špatně! Chci taky někdy riskovat! Chci být odvážná! Chci dosáhnout svých cílů! Chci být i navenek tak cílevědomá jako jsem uvnitř! Chci.. Chci všechno o čem jsem dosud jenom snila! Chci být taková, jaká chci! Nechci už pořád jenom mlčet! Já budu mluvit a ostatní mě budou poslouchat! Nebudu se bát! Tohle všechno chci a mám teď celý prázdniny, abych si to natrénovala.
A pak?
Vrátit se do školy se vztyčenou hlavou!





















