
Tak jsem se vrátila, jak vám asi došlo. Byl to prodloužený víkend plný obyčejných věcí, ale asi bych měla začít od začátku.
S mámou jsme se sešly na autobusáku. Když jsme hledali naši zastávku, poád se kolem nás vochomejtal takovej divnej chlápek. Když už jsem si začínala myslet, že se na nás vrhne a zamorduje nás, přišel s úsměvem sňatkového podvodníka a mile se zeptal, zda něco hledáme. Ukázalo se, že je to tamější pracovník, který má lidem pomáhat najít jejich zastávku.
OK, jedeme dál. Jely jsme autobusem. Ale co by to bylo za cestu, abychom se v naší milované Praze nezasekli v koloně. Ale pohoda, měli jsme zpoždění jenom asi 20 minut a pan řidič dělal vše, aby to dohnal. Okolnosti nám ale nepřály. U Benešova jsme se tak sekli, že jsme od cedule Benešov 3,5 kilometrů do již zmíněného města dorazili za hodinu. Fakt brutus že? Nějací chytří páni policisté tam totiž řídili dopravu. Nemusím ani zmiňovat, že na druhé straně čekala 2 auta, zatímco na naší... No.. kolik aut se vejde do 5 kilometrů? :D
Tohle už jsme vážně nedohnali..
























