Tak jsem konečně zase tady. Dvoudenní výlet se neprotáhl, nemyslete si, už v neděli ráno jsme byli všichni naklusaní krásně doma, ale to už táta začal: "A uklidíš a uvaříš a já nevim co všechno a poraď mi s timhle a zařiď tohle..." takže jsem se na počítač vůbec nedostala. Však to znáte, ne? Rodiče se někdy prostě zblázní:D.
Nechci tu teď popisovat tu pouť, teď na to vážně nemám, možná zítra se dočkáte nějakého tak asi odhadem kilometrového článku:D.
Abych to shrnula, vrátila jsem se se spálenýma zádama od sluníčka, bonboniérou k svátku (až zadlouho) a dvěma tureckýma medama. Navýše tomu jsem potkala tetu Božku (vlastně je to prateta) a její dvě kámošky z doby kamenný, který na mě koukaly jak na emzáka. Jo, a ještě taky svojí tetu Janu z Německa. Vlastně jsem ji viděla v životě asi jenom jednou. Ona je dost zvláštní patron.
Ale jak říkám, povyprávím všechno zítra. Dneska se hlavně pokusím oběhnout svoje eSBéčka:D. Ani jsem neoznámila, že mám jedno nové. Je to
Nikita s úžasným blogem o Jonas Brothers.
OK, tak teď už ale fakt sbohem:-)