Nenapadá mě titulek článku.

30. srpna 2009 v 21:23 | Lemonie |  Archiv - Dear Diary
Tenhle článek vůbec nečtěte, je to moje skomírání, ale stejně to tu musím uvést..


Jednou v životě jsem se zachovala nesobecky, ale moje nynější pocity jsou sobecký dost.
Totiž, mohla jsem nastoupit do školy až o týden později a odjet s rodičema ještě na chalupu. Tenhle jediný týden tam nebudou prarodiče, takže se tam rodiče dost těšili, že si užijou klídek. Chtěla jsem jet, jenže pak jsem si uvědomila jednu věc, a to, že se taky těší na to, že tam budou sami. Tak jsem řekla, že se mi nechce a sváděla jsem to na to, že musím být ten první týden nutně ve škole, protože budeme dostávat důležitý pokyny. Samozřejmě, že to není pravda, první týden je vždycky o ničem, vůbec bych tam nechyběla, ale rodiče to sežrali.
Vždycky jsem byla ráda sama. Ale ne takhle. Když odjeli, najednou jsem se cítila tak sama, jako ještě nikdy. Chápejte, je pravda, že jsem obvykle ve svém pokoji a s ostatními členy domácnosti se nevidím třeba i několik dnů, takže v podstatě jsem sama. Ale tohle je něco jiného, protože oni jsou pryč, ne v práci, ne dole v pokoji, ne v hospodě nebo prostě někde poblíž. Jsou prostě daleko.
Snažila jsem se to prázdno nějak vyplnit, tak jsem pozvala kamarádku. Nakonec se z toho ale vyklubaly 3 kamarádky, které u nás přespaly, ale skončilo to fiaskem. Šíleně mě rozbolela hlava a nálada byla tím pádem na bodu mrazu. Myslím, že už u nás nikdy nepřespí. I když je pravda, že táta mi stejně nedovolí si někoho pozvat, takže je to vlastně jedno. Už jim to alespoň nemusí být líto.
Kecaly jsme, ale pak jedna kámoška narazila na něco mně osobního, čemu vůbec nerozumí a ani nemůže rozumět, protože jí to nedokážu vysvětlit. A i kdyby jo, tak by to stejně nepochopila.
Nikdy u nás žádná kámoška na přespání nebyla a já myslím, že 3 jsou hrozně moc na první pokus. Ale oprava se nejspíš nekoná. Leda tak (p)oprava:D.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Hoooooří letadlo

Šálalálala

Komentáře

1 Nikita Nikita | Web | 31. srpna 2009 v 16:24 | Reagovat

ja moc na pravidlá nie som, takže som si ho prečítala :D ... poznám ten pocit prázdnoty...ale narozdiel od teba ho mám rada. Zbožňujem byť sama bez všetkých...aj keď sú ´daleko a viem že sa nevrátia týždeň. Mám istotu, že odomňa týždeň nebude nikto nič chcieť...to prespanie ma mrzí :D :D :D ...asi si mala pozvať len jednu :D ...no čo aspoň si sa poučila .. u mňa kamošky tiež nikdy nespali a radšej to ani nebudem skúšať.

2 Nine (DH) Nine (DH) | Web | 1. září 2009 v 12:45 | Reagovat

Neposlechla jsem a přečetla :-) Pocit takovéhle samoty a prázdnoty moc dobře znám... Nemusím je vidět třeba 2 dny, ale vím, že spí ve stejném domě, jenže když odjedou někam pryč? Hned se stýská už během 2 hodin :-D :-)
S těmi kamarádkami... Asi to bylo moc no... Ale třeba se oprava nakonec konat bude a bude to fajn ;-)

3 Marelia Marelia | Web | 1. září 2009 v 15:19 | Reagovat

Presne ten pocit prázdnoty znám. Vždycky se tesim, jak konecne vypalej nekam do pryc a kdyz jsem konecne sama tak premejslim, co bych z nudy delala. Pak na me padne takova ta samotiva nalada a radci volam muzovi at se nastehuje, tak se staram aspon o nej a o psa coz mi za par dni taky vleze na nervy tak je zase vykopnu a nakonec se zase vrati samotiva nalada, no a takhle to je porad dokola..zacarovanej kruh  :-D
A k té "spací párty" musím rict jenom to, ze si udelala obrovsky pokrok. I kdyz se to nepovedlo, tak si myslim, ze se snazis urcite veci ve svem zivote a svoji plachosti zmenit a tohle byl prvni pokus, snad te to neodradi a zkusis to zas :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama