Září 2009

Opět živa a (no..) zdráva mezi vámi.

28. září 2009 v 19:45 | Lemonie |  Archiv - Dear Diary
Ta brigáda byla fajn, i když únavná. Jak fyzicky, tak duševně. Měli jsme štěstí, že jsme měli s Dany takový hrozný kostýmy, že se s náma ani nikdo nechtěl fotit. A další štěstí bylo, že jsme dostaly jako disciplínu střílení z luku. Takže jsme učili malý dětičky střílet. Po půl dni, kdy jsem za ty prcky pořád natahovala tětivy a střílela v podstatě za ně (a stejně se do toho terče trefila tak jednou z pěti střel) a pořád jsem se k nim skláněla a pořád jsem sbírala ty šípy a pořád je hledala v lese, jsem si už nemyslela, že je ta disciplína tak super:D. Na druhou stranu, na konci, v neděli pozdě odpoledne, jsem se už do středu do žlutý docela trefovala. Úplně to nejmenší kolečko jsem sice nedala, ale to o cenťák větší už jo (*YAHOO*).
Vlastně se mi to ani moc popisovat nechce. V sobotu v poledne mi akorát jednou strašně luplo v zádech a nemohla jsem se narovnat. Dařilo se mi to úspěšně maskovat jako že se skláním k dětem a pak, že sbírám šípy a zrovna nikdo kolem nebyl, kdo by mě zaskočil. Tak jsem tam musela ještě asi 10 minut vydržet, než jsem konečně někoho našla.
Takže celkově, letos jsem byla spokojená a i když mě bolely nohy, záda a prsty:D. Dneska mi to moc nemluví, tak radši už půjdu, než budu zase koukat, co jsem to sem všechno napsala. Jdu se koukat na superstar, kdyby to někoho zajímalo:D.
Jo, a dneska jsme byly s mámou po obchodech a koupila jsem si boty (JOOOOOOOO! KONEČNĚ!) a pak taky v bižuterii úplně skvělý věci! Akorát mě štve, že tu jednu, co byla trochu dražší, mi máma prej dá až k Vánocům.. Ale to je fuk:D.
Čaute, Osvald vás zdraví a já taky. Plná energie. Snad se jí alespoň část přenesla na vás (i když počítám, že spíš ne:D)

Jean Ure - Melánie a já

28. září 2009 v 10:05 | Lemonie |  Archiv - knížky

Paní učitelka ve škole říkala, že psaní deníku je dobrý způsob, jak se zbavit mrtvol ve skříni a vyčistit si hlavu - a Nicola ji má pořád plnou starostí…

Moje hodnocení: 6/10
Knížka o rozvodu a o přátelství. Líbila se mi. V rámci možností :D.

Závist je pěkná svině..

25. září 2009 v 21:36 | Lemonie |  Archiv - Dear Diary
Odmalička mě rodiče vedli k tomu, abych ostatním lidem nezáviděla. Abych vždycky viděla tu snahu a úsilí, kterou pro danou věc museli obětovat. Abych viděla, že často není o co stát, protože jedna věc, která se povede, nemusí znamenat, že je v životě spokojený a šťastný.
A když jsem jako malá přišla domů smutná, protože synáčkovi naší starostky prošlo to, za co já dostala trest, rodiče mě utěšili tím, že z něj vyroste rozmazlenej fracek a až jednou půjde někam, kam nedosáhne ruka jeho matinky, bude mít velký problém.

Ellen Potterová - Podivuhodný den

25. září 2009 v 10:01 | Lemonie |  Archiv - knížky
Olivie Silverová je osamělá.

Regina Spektor - Laughing With

23. září 2009 v 20:10 | Lemonie |  Videjka
Tak jsem se rozhodla zase jednou rozšířit vaše obzory o skvělou zpěvačku, Raginu Spektor. Kdo viděl Prince Kaspiana, tomu to jméno musí něco říkat, kdo ji zná i tak, blahopřeji, a kdo nezná, poslechněte si její úžasný hlas:D.

Á JÁ JUPI JUPI JÉJ!

23. září 2009 v 16:19 | Lemonie |  Archiv - Dear Diary
Né, nezvonil mi při psaní titulku článku mobil. Jenom mám hroznou radost, protože jsem našla CD ke hře GTA Vice city, které hledám už skoro rok a ani jsem nedoufala, že ho ještě kdy uvidím:D. Myslela jsem totiž, že si to CD přivlastnil brácha, když se stěhoval. Ale ne, bylo zahrabošený v obýváku mezi máminýma DVDčkama. Jsem úúúúúplně happy a teď už jdu nejspíš hrát:D. Čauky!

Ach ta tréma..

22. září 2009 v 1:20 | Lemonie |  Archiv - Dear Diary
Někdy člověk přijde utahaný domů a natáhne se, že si dá takzvaných "dvacet". Když se ale tenhle relax protáhne o 4 hodiny, tak je to dostatečný důvod, proč tu straším ve všední den takhle pozdě. Ano, přišla jsem ze školy a chtěla jsem si oddychnout a pak jít na sbor. Usla jsem ale tak hluboce, že jsem neslyšela ani zvonění mobilu, když se mi kamarádka snažila dovolat, kde jako jsem. Když jsem se konečně vzbudila, bylo pomalu osm hodin a tak jsem se šla koukat na superstar, potom z archivu na vyprávěj a nakonec ještě na house. Asi mi ještě chvilku bude trvat, než usnu.
O tom jsem ale mluvit nechtěla. V sobotu a neděli jdu na brigádu. Dneska mi došly poslední informace mailem. Kámoška mi slibovala, že budu na stanovišti nejspíš ještě s někým z naší školy, ale v rozpisu jmen jsem žádný známý nenašla (kromě Dany, který jsem to dohodila, samozřejmě). Problém je, že já jsem strašná trémistka. Většinou mě ta tréma, nebo stres jak chcete, vybičuje k lepším výkonům, ale teď je to prostě zbytečný. Proč se klepat několik dní předem? Ona je spousta věcí, ze kterých mám strach, protože loni to nevyšlo tak, jak by mělo. Jestli se něco pokazí, tak si tam asi s sebou beru provaz a úvážu se na nejbližší strom. Blééééééé:D.

Převýchova papoucha

21. září 2009 v 15:12 | Lemonie |  Zaujalo mě
No já z toho nemůžu:DD.
Omlouvám se, že je to bez zdroje, ale blog na kterém jsem to našla už zrušili, takže je blbost tady dávat odkaz:-).

David dostal k narozeninám papouška. Dospělého, s příšerným chováním a ještě horším slovníkem. Každé druhé slovo bylo sprosté. Ta slova,která nebyla sprostá, byla alespoň urážlivá. David se snažil papoucha převychovat, neustále na něj vlídně hovořil, hrál mu jemnou hudbu,dělal všechno, co ho jen napadlo,aby mu dal dobrý příklad.
Nic nepomáhalo. Řval na papoucha a papouch na něj řval nazpátek.
Třásl jím, ale to papoucha jen rozčílilo a byl ještě sprostší.
Nakonec papoucha v největším zoufalství strčil do mrazáku.
Nějakou chvíli se ozývalo kvičení, kopání a křik. Pak vše ztichlo a půl minuty bylo ticho.
David se vyděsil, že se papouchovi něco stalo a rychle otevřel dveře.
Papouch pokorně vystoupil z mrazáku, vkráčel do Davidových nastavených rukou a řekl: "Domnívám se, že jsem vás patrně urazil svým neomaleným jazykem a akcemi. Budu usilovat o to, abych to napravil. Je mi to opravdu líto a prosím o odpuštění." David užasl nad tou změnou ptákova chování a chystal se zeptat, co zapříčinilo tu dramatickou změnu, když tu pták pokračoval: ,,Mohu se zeptat, co provedlo to kuře?"

E.B.White - Šarlotina pavučinka

20. září 2009 v 10:55 | Lemonie |  Archiv - knížky

Příběh prasátka, kterého před budoucností pečínky na vánočním stole zachrání díky své moudrosti a odvaze pavoučice Šarlota.

Věra Řeháčková - Tereza, terč pomsty

19. září 2009 v 13:50 | Lemonie |  Archiv - knížky

Patnáctiletá Tereza, dcera věhlasného neurochirurga, prochází údobím puberty se všemi jevy pro toto období typickými: nerozumí si s rodiči, chce volnost, společnost a především kluka.