close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Ještě že už bude víkend! (+moje kecy o mých plánech do budoucího života i trocha historie)

3. září 2009 v 22:02 | Lemonie |  Archiv - Dear Diary
Dneska to byla ještě pohoda, měli jsme jenom tři hodiny, kde jsme se měli učit, nakonec to skončilo tak, že jsme na novém předmětu, sociálním zabezpečení řešily takový ty organizační věci jako jakej sešit máme mít a co budeme vlastně brát, jelikož to byla dvouhodinovka, tak jsme pak trochu to téma jen tak nakousli. Vypadá to zajímavě, i učitelka (pardon, profesorka:D) se zdá celkem OK. Budeme vypočítávat, na co má kdo nárok atd, tak jsem na to docela zvědavá. Jeden předmět, který jsem nezmínila, jménem veřejné finance. Myslím, že podle toho, co jsem tu zmínila, si asi dokážete představit, co asi tak za školu studuju a co ze mě nejspíš bude (myslím po vystudování, samozřejmě chci jít na vysokou, momentálně dost silně uvažuju o právech.)


Ono je to taková zvláštní historka, můj táta vystudoval na přání svého otce průmyslovku. Tehdy to bylo normální, že kluci chodili na tokovýhle obory. Tu školu dodělal, ale hrozně ho to nebavilo, prostě k tomu neměl vztah -mimochodem v tom jsme na tom stejně, já taky nemám s matikou problém, jenom mě strašně nebaví.. kromě rovnic, na ty jsem expert:D- Proto pak odmítnul jít na vysokou. Zapřísahal se, že svoje děti na žádnou školu nutit nebude. No, nemůžu říct, že by to splnil stoprocentně. On totiž ze mě hrozně chtěl mít zdravotní sestřičku, což bych vážně nemohla dělat, protože ta by asi při pohledu na krev neměla omdlévat:D. Nějak jsme to s mámou uhrály, že tu školu sice vybral on, ale obor jsem si určila jinej než on chtěl. Když zalistuju pamětí na takový ty dětský cíle, kdy si každá malá holčička přeje být učitelkou (bože, fakt nevím, že mě to kdy mohlo napadnout!), tak jsem ještě chtěla být zpěvačkou, pak nejslavnější klavíristkou všech dob, pak taky spisovatelkou (to je můj tajný sen pořád - i když teď když jsem to řekla už tajný není:D).
Na střední už to vypadalo jinak. Prvák psychologie (ale teď si myslím, že psychologa potřebuju spíš já sama. Nevím, jestli bych dokázala tímhle způsobem lidem pomáhat. Já jsem vážně hodně nesmělá a k tomu se někdy trápím cizími problémy, takže kdyby to na mě lidi pořát takhle valili, tak bych se asi co nevidět složila). Druhák sociologie (popravdě jsem zas tolik nevěděla, o co jde, ale přišlo mi to jako super nápad). No a pak, na konci druháku mě najednou napadly práva. Nevím, že jsem nad tím nepřemýšlela dřív. A víte co se stalo, když jsem to oznámila ostatním v rodině? Řekli mi: "Konečně jsi na to přišla! My to věděli už dávno, že k tomu máš vlohy, ale nechtěli jsme tě tentokrát někam postrkovat!"
No věřili byste tomu? Spousta lidí v mém okolí si myslela, že půjdu na práva, ale nikdy mi nikdo neřekl: "A nepřemýšlela jsi nad..." Přijde mi, že jsem promarnila strašně moc času hledáním sama sebe. Připadám si jako blbec. Znáte to, když o vás jde někde nějaký drb, ale vy se ho dozvíte jako poslední? Tak trochu podobný to je. A ještě něco. Víte, k čemu se mi táta přiznal? Že vždycky toužil jít na práva, ale byl tak otrávenej z tý průmyslovky, že to ani nezkoušel.
Ale stejně se trochu bojím. Že to zase bude jenom sen na nějaký období mého života. Že mi to dlouho nevydrží. Ale zkusit to můžu. Přeci jenom, vysoká škola nikdy není na škodu. A tomu oboru se pak ani nemusíte věnovat, no ne?;-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Hoooooří letadlo

Šálalálala

Komentáře

1 Nine (DH) Nine (DH) | Web | 4. září 2009 v 12:38 | Reagovat

No jo, nemusí :-D :-) Práva jsou zajímavá, kamarádka studuje, a vždycky se dozvím takových nových věcí :-D :-) Sama teď budu psát bakalářku na právnické téma, ale mé původní nadšení zcela přešlo, takže to bude asi pěkný záhul :-(

Já bych se být tebou nebála. Člověk se holt vyvíjí, jeho názory taky, a ono se to nakonec nějak vyvrbí :-) Aspoň máš nějaký konkrétní sen, cíl, u někoho to je třeba jen: chci na vejšku. Ale jakou? To je jedno, hlavně když budu Ing. (nebo Mgr. nebo co se to teď rozdává :-D) Důležité je, aby tě to bavilo a studovala to ráda.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama