Před týdnem byla babča můj nejoblíbenější člověk. Ale po včerejšku? Měla jsem tu schůzku se sociální pracovnicí a čekala jsem, že mi něco nabídne, něco doporučí, někam pošle nebo cokoli. A víte co? Ukázalo se, že ona je to socpracka z domova pro lidi s alzheimerem, a to, co by mi mohla nabídnout splňuje předepsanou náplň mý praxe asi tak z 10%. Navíc mi řekla, že by to s největší pravděpodobností bylo placený, tedy že já bych musela platit (nebo spíš škola) za to, že mě tam mají. Hlavně že nám zástupka kladla na srdce, že to nemá být ani z jedný strany placený. Takže se nejspíš budu muset poohlédnout po něčem jiném:-(. A s těma Bohnicema? No, problém je v tom, že babčina známá, která tam dřív dělala vrchní, už tam nepracuje, dala mi sice mail na nějakou novou, ale vyjádřila se tak, že studentů tam mají dost. Nádhera.
Co bych dál řekla? Sníh. Ten mě fakt dostal. Fakt jsem to nečekala. Viděla jsem ve zprávách, že na horách a ve vyšších oblastech sněží, ale u nás to bylo takový mrholení. Včera jsem ale vstala (nutno podotknout, že o hodinu později než jsem měla:D), a když vyběhnu z baráku v naději, že třeba nebudu mít zápis v třídnici a tím pádem někde pokoutně shánět omluvenku, tak na mě udeří taková vánice. Celkem jsem se klepala zimou, ale dneska už jsem na to vyzrála a jediný, na co jsem ještě zapomněla, byly zimní boty.
Tak si říkám, že ten náš největší odborník na klimatický změny (pan Klaus) asi nebude mít pravdu, že změny klimatu neexistují, protože tohle prostě není normální!


















popis tvého vítězství nad zimou mě rozesmívá ještě teď