Tak se po dlouhé době zase ozývám. Rovnou přejdu k věci. Den D berte jako den, kdy jsem šla s řadou dalších maniaků na New moon. Film byl fajn, akorát ty momenty, který asi měly působit vážně byly spíš k smíchu. Na můj vkus tam bylo až moc svlíkání triček, přijde mi to jako dost lacinej útok na šílený fanynky, ale dejme tomu.. Navíc ta parta vlkodlaků, i když měli působit nejspíš nějak hrozivě, tak vypadali spíš jako partička gayů :D:D:D. S maniakama jsme pak zašli na kafe, čokoládu, latté, nebo já nevim co to všichni měli :D. Bylo to fajn, akorát jsem trochu zasklila tátu, kterej mi volal a já si toho všimla až o hodinu pozdějc. Naštěstí mi doma jenom klidnym hlasem řekl, že se na mě zlobí a šel spát. Pohoda.

Den V. je zkratka pro válení. Měli jsme péct, ale prostě se nám do toho nechtělo, tak jsme jenom zadělali těsto.
Den P. je potom den samotného pečení. Od rána jsme pekly, perníčky, myslivecký knoflíky a linecký. Musí se to ještě dozdobit samosebou, ale už nám to tu hezky voní. Jsem ale úplně přeslazená, i když jsem se snažila to nějak kompenzovat slanýma věcma, tak se to zas tak úplně nepodařilo :D. No ale máme napečeno, domov nám voní a zejtra jdu do školy jenom na 4 hodiny (nebo 5? nevim). AWESOME! :D



Teď jsem si vzpomněla na povídku Černý kocour od E.A.Poea. Mám to jako audioknihu a musím říct, že tahle povídka se mi líbila hned po Jámě a kyvadlu. Určitě doporučuju!
Táta je teď v práci a ve zprávách to bylo až večer, že se odboráři s krizovým týmem dohodly, takže ještě čekáme, jestli v tom nebude nějakej háček. No on to taťka bude vědět. Pro teď mi ale spadnul ze srdce takový balvan, že to snad muselo být slyšet až u sousedů.
A já si myslela, jak mi ten předmět jde! Damn it!

















