close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

O5 se hlásím, s náladou pod bodem mrazu a sebevědomím ještě níž.

6. ledna 2010 v 21:54 | Lemonie |  Archiv - Dear Diary
Vím, že to teď dost flákám, tohle je vlastně můj první lednový článek. Ale víte co? I don't care, čili je mi to jedno. V minulých dnech moje už tak dost nízké sebevědomí utrpělo silnou ztrátu a propadlo se do mínusových hodnot. Když se pak pracně vysoukalo alespoň mírně nad bod mrazu, dostalo další podpásovku.
O čem to tu vlastně mluvím, se asi ptáte. Asi jsem to tu už zmiňovala v dřívějších měsících, týká se to praxe a k tomu ještě pár dalších věcí, které se nabalily. Jsem na praxi v podstatě v domově důchodců. Jak jsem už psala, zařídila mi to babča a mně pak bylo blbý říct jí, že tam vlastně nechci. Tak jsem si řekla, že to nějak vydržím a na tu příští praxi prostě půjdu na úřad, jak jsem měla. Obloukem jsem se dostala teď k tomu sraženému egu. Moje prozatimní kolegyně si totiž o mně myslí, že jsem totálně, úplně, maximálně neschopná. S takovouhle prací nemám prostě žádnou zkušenost, tak jsem si řekla, že budu ten první den radši nepřekážet a jenom koukat. Kolegyňky to ale zřejmě nebraly jako dobrou strategii, jedna zvlášť. Narozdíl od tamějších klientů mám oči a hlavně uši úplně v pořádku, což způsobilo, že jsem slyšela i věci, které bych slyšet nechtěla. Samozřejmě je mi to líto, cítím se mizerně. Mám prostě pořád pocit, že jsem tam navíc. Když jdu domů, tak se všem viditelně uleví.
Jedna věc mě trochu zaráží, nevím, co s tím. Když jsem odcházela, některé babičky mě nutily slibovat, že za nima zase přijdu. Jenže já vím, že jdu zítra a pozítří na jiné oddělení. Nechtěla jsem jim to slibovat, ale jinak to nešlo. Takže mám teď v sobě ještě pocit viny. Jediný, čím se utěšuju je, že si to nejspíš za pár dní nebudou pamatovat. A když budu hodně cynická, tak za pár let zemřou.
Asi nejsem na tuhle práci stavěná. Měla jsem radši jít studovat jazyky..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Hoooooří letadlo

Šálalálala

Komentáře

1 Mima Mima | Web | 7. ledna 2010 v 11:12 | Reagovat

:-(  :-( To ma mrzí... Nemám rada pocit, že som niekde zbytočná, pretože mi je blbé,ako ma všetci okukujú, že prečo tam len stojím a nič nerobím. Nikto sa ale nespýta prečo, možno neviem, čo mám robiť... A s tým cynizmom si nerob starosti- s cynizmom za lepší zajtrajšok :-)

2 Nikita Nikita | Web | 7. ledna 2010 v 17:39 | Reagovat

´fuh, to muselo byť nerpíjemné. Nerada počúvam ohováračky a neviem si predstaviť, že by som počula ako ma ohováraju kolegine...a to, že si niekomu slúbila niečo, čo nedodržíš je v pohode. Oni majú na chvíľku lepší pocit a ty pokoj. Držím palce nech to zvládneš!

3 Nine (DH) Nine (DH) | Web | 7. ledna 2010 v 22:33 | Reagovat

Jéjda, tak tohle je hodně nepříjemné a ty kolegyně - nevím, jak dlouho bych to třeba já vydržela poslouchat, ačkoli nejsem hádavý typ. Hlavně buď jsou fakt "natvrdlé" nebo to dělají naschvál, že o tobě mluví a ty je vlastně můžeš slyšet...
S těmi babičkami a dědečky - ono je to strašně těžký, si myslím. Na druhou stranu vlastně vinu nemusíš zas tolik pociťovat, protože ty jdeš zkrátka jen na jiné oddělení, ale třeba za ty dva dny přijdeš :-) Horší by bylo, kdybys jim to slíbila a ten den s praxí už končila... Ale i tak chápu, že to není nejlepší pocit...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama