Jsem nemocná. Ne nijak vážně, don't worry, mám jenom tuberáckej kašel:D. Ani bych kvůli tomu nechodila k doktorce, ale máme teďka ve škole problémy s omluvenkama, pokud nejsou s razítkem.
To, že musím k doktorce znamená to, že se podívám zase jednou do svého rodného města, protože ačkoli už žiju v Praze skoro dva roky, tak dětskou a zubařku mám pořád tam (dětskou z toho důvodu, že mi přišlo zbytečný na ty 2 roky si zvykat na novou a zubařku proto, že se nám tady nepovedla sehnat:-). Abyste si nemysleli, není to někde přes půl republiky, jenom asi půl hodiny městskou hromadnou :-).
Táta mě tam včera odvezl autem. Ve středu tam vždycky bývají malý fronty, tak šel se mnou dovnitř, ale když jsme přišli ke dveřím, mysleli jsme, že nás vomejou. Doktorka totiž měla dovolenou! Byl tam sice nějakej kontakt jinam, ale usoudili jsme, žee nejsme tak vážnej případ..
Čili mě tam dneska hodila máma, která se, zatímco mě vyšetřovali, jela podívat ke kolegyním do starý práce. Když dávala výpověď, tak se k ní většina fakt hnusně zachovala, ale teď byly jako mílius. Nadšený, hned nám vypověděly nejnovější drby a k tomu i ty starší.
A to je důvod, proč jsem napsala titulek článku jakej jsem napsala. Dozvěděla jsem se totiž i pár nepříjemných věcí. Že totiž dva známí spáchali sebevraždu. Nejde o to, že bych je nějak důvěrně znala, jeden byl brácha mý bývalý dobrý kamarádky a druhej chodil asi o ročník výš na stejnou školu. Ale stejně je to divný. Však víte, mladý kluci, proč to dělají?! Je mi strašně líto kamarádky. Jak jí asi musí být.. A jejím rodičům.. Připomnělo mi to situaci před třema rokama. Tehdy byla ta mrtvá moje kamarádka. Je to divný. Prostě divný. Co to s nima se všema je? Co to je s timhle pitomym světem?!