Srpen 2010

Krasobruslař Pljuščenko se neodvolal a nesmí na olympiádu do Soči

30. srpna 2010 v 11:39 | Lemonie |  Krasobruslení
Sice Pluščenka nemám zas nějak extra ráda, ale tohle mě mrzí. Za tu Ice Olympic Tour (na které jsem mimochodem tady v Praze byla!:D) mu zakázali amatérsky závodit. Ach jo..

Ruský krasobruslař Jevgenij Pljuščenko pozoruje bodové ohodnocení rozhodčích po volné jízdě na olympijských hrách ve Vancouveru.
Ruský krasobruslař Jevgenij Pljuščenko po volné jízdě na olympijských hrách ve Vancouveru. 
foto: David J. Phillip, ČTK/AP

Ruskému krasobruslaři Jevgeniji Pljuščenkovi vypršela lhůta na odvolání a definitivně nesmí závodit na akcích Mezinárodní bruslařské unie (ISU). Důvodem jsou jeho poolympijská exhibiční vystoupení, k nimž prý neměl povolení. Pljuščenko tak nebude moci startovat za čtyři roky na domácí olympiádě v Soči.

Citát od pana Čapka

29. srpna 2010 v 19:21 | Lemonie |  Citátky
"Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstali stejní, jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky. Kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždy jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl dříve a vždycky. Kdo mění víru, neměl žádnou. Člověka nepředěláš, jenom se ti vybarví.."
Karel Čapek

Tohle jsem našla dneska a přijde mi to naprosto úžasný a pravdivý!

Změna je život + jedu na víkend houbařit, heč! :D

28. srpna 2010 v 0:47 | Lemonie |  Archiv - Dear Diary
Ve středu ráno jsem se probudila a řekla jsem si, že se nechám ostříhat. Abyste chápali i vy, co mě neznáte osobně/z fotek, asi rok už jsem si nechávala narůst dlouhý vlasy. Měla jsem je asi do půli zad. Takže jsem se ve středu objednala a další den naklusala na stříhání. Rozhodla jsem se pro radikální změnu, teda mikádo. Ukázala jsem kadeřnici obrázek a už to lítalo. Když jsem koukala jak z mý hlavy mizí 2/3 vlasů, říkala jsem si, že jsem se asi musela zbláznit. Měla jsem tendenci z kadeřnictví zdrhnout a zachránit co se dá. Ale to by byla samozřejmě blbost:-). No, kadeřnice mi to udělala trochu kratší než jsem chtěla a když jsem na sebe koukala do zrcadla říkala jsem si, že vypadám jak kluk, ale další den už jsem si na to zvykla :D. 
Ve škole teď lidi čeká menší šok :D. Ale rodiče mi to pochválili. Navíc mám prý teď hezkou barvu vlasů (kdoví po kom:-). Aspoň v něčem na mě byla příroda hodná :-).

Co se týče houbaření, odjíždím ráno na víkend pryč. Už se těším, prý roste spousta hub, tak si to užiju. Už se nemůžu dočkat kulajdy, houbových řízků a smaženice. Kéž bysme našli nějaký sirovinky!
Určitě se vám po víkendu pochlubím, co jsme našli :D.
Tak papa, užijte si poslední zbyteček prázdnin!

Hudební sluch a pár teorií..

27. srpna 2010 v 19:04 | Lemonie |  Archiv - Ohledně blogu
Hudba je rozsáhlé téma, takže jsem se to rozhodla pojmout trochu jinak.

Co to vlastně je, hudební sluch? Podle odborníků je to vrozená vloha. Takové vlohy se dají využít k získání určitých schopností, v tomto případě např. ke správné intonaci při zpěvu. To jen tak na úvod. Nabízí se také pojem absolutní sluch, což ve zkratce znamená, že když slyšíte nějaký tón, víte i jeho název. Zajímalo by mě, jestli se tu někdo s absolutním sluchem nachází :-).
Podle jednoho zajímavého článku může absolutní sluch získat skoro každý. Zajímavé :-).
Další teorie, kterou jsem slyšela je, že kdo má dobrý hudební sluch, tomu se lépe učí cizí jazyky. A co je zajímavější, tací lidé prý nemají ani tak velké problémy s gramatikou u jazyka českého. Že jednoduše slyší ty "jemné nuance" (jak by jistě řekla moje máti:D). Dělala jsem menší průzkum ve svém okolí a zjistila jsem, že to sedí! Sedí to i na vás?
Taky neznám nikoho s hudebním sluchem, kdo by poslouchal jen jeden styl hudby. Je to náhoda?
A teď poslední věc, která mě zaujala. Na těchto stránkách můžete najít test hudebního sluchu a paměti. Je to 36 různých podivných melodií, vždycky dvakrát za sebou a musíte určit, jestli jsou stejné nebo ne. Tak se pochlubte, jak jste dopadli? Já mám 80,6%. Nic moc, já vim :-). 

Anne Franková - Deník Anny Frankové

25. srpna 2010 v 17:49 | Lemonie |  Archiv - knížky
Proslulá kniha obsahuje deníkové záznamy židovské dívky, která se s rodinou za války ukrývala před nacisty ve skrýši starého domu na předměstí Amsterodamu.
V průběhu dvou let 1942 až 1944, od svých třinácti do patnácti roků, zaznamenává dívka své úvahy, zážitky, pocity a drobné všední události, jak je přinášel život ve stísněném prostoru bez možnosti soukromí. Nakonec byl úkryt rodiny prozrazen a všichni jeho obyvatelé odsunuti do koncentračního tábora. Z celé rodiny přežil pouze dívčin otec, který také po válce korigované deníky své dcery vydal. Kniha pak byla po letech znovu vydána v úplné podobě.

Moje hodnocení: 8/10
Annin příběh zná snad každý. Knížku jsem konečně sehnala až letos. Zajímavá knížka. Je to smůla, když čtete, jak se jejich zachránci nesobecky snažili je zachránit a nakonec jejich snahy přišly vniveč. Jenom mi na konci chyběly informace. Protože mě zajímaly i vedlejší postavy, které se v knížce objevily. Ale tak nemůžu mít všechno, že :-).

Have Dreams, Will Travel (2007)

20. srpna 2010 v 18:13 | Lemonie |  Archiv - filmy


Příběh se odehrává v 60. letech v Texasu. O 12-letého Bena jeho rodiče nejeví zájem. Vše se pro něj změní, když se v jejich městečku stane automobilová nehoda, kterou přežije pouze stejně stará Cassie. Rozhodne se s Benem utéct do Baltimoru ke Cassiině liberární tetě a strýci.

Moje hodnocení: 9/10
Nejsem moc na psaní popisů, ale nechtěla jsem sem dávat tu jednu větu z CSFD, která se k tomu filmu moc nehodí. Je to dětský, naivní film, ale přesto.. You're never to young to have a plan!
PS: Pokud vám nejdou titulky tak stačí překliknout na video přímo v youtube a zapnete je červeným cc vpravo dole ;-).

Cat roulette - vtipné video

20. srpna 2010 v 1:06 | Lemonie |  Zaujalo mě

Znáte chatroulette? Pokud ne, je to takový obrovský chat kde přes webku někoho vidíte a on vidí vás. A pak tam prostě jenom překlikáváte na další a vidíte dalšího člověka. Dobrý je, že je tam sranda. Špatný je, že je tam spousta úchyláků. Jak to vlastně funguje se můžete podívat na videu :-).
Ukázala mi to dneska kámoška, jsme blbly, dali si místo hlav plakáty Patizóna a pak jsme si vzali masky a keyboard a dělaly že hrajem a trhaly hlavou jako tuc tuc :D. Prostě blázniviny. Ale bylo to fajn, zase se vidět po takový době :-).

Nechápu. / Jsem znechucená. / Whatever.

19. srpna 2010 v 15:32 | Lemonie |  Archiv - Dear Diary
Já to nechápu. Nikdy jsem svůj blog nepovažovala za zvlášť autorský, ale po dnešku už fakt nevím. Jen tak jsem surfovala po blozích našich milých uživatelů blog.cz a už nevím co si mám myslet. Protože to bylo jak přes kopírák. Zřejmě jsem se dostala jenom na blogy cílové skupiny holčiček 11-14 let (zas tak detailně jsem to nezkoumala), ale copak všechny holky v tomhle věku milujou Miley Cyrus, Selenu Gomez a Taylor Swift?
U posledního blogu, který se tvářil celkem normálně jsem se na chvíli zastavila. První článek mě zmátl, ale jak jsem koukala dál a dál, zjistila jsem, že je to to samý akorát v převleku. Nejvíc mě dorazilo, že ke všem článkům daná dívčina psala velkými písmeny nekopírovat (fakt nechápu, kdo by chtěl kopírovat její článek o tom, že se jí líbilo zatmění - mysli holka), ale psát to u věcí, co sama okopčila? To mi mozek nebere. Nejvíc mě dostává u takových blogů ta návštěvnost. Třeba 200 lidí denně. Co na takových blozích lidi vidí? Proč vznikají pořád nový a nový? Co to autorkám přináší? Vážně to nechápu. A jsem totálně znechucená. Ale to je fuk..

Musím už jít, jednou za čas mám zase sraz s kámoškou, jdu jí dát dárek k narozkám který měla už před dvěma měsícema (trapas no :D). Papa.


John Irving - Rok vdovou

18. srpna 2010 v 17:37 | Lemonie |  Archiv - knížky
Rút a Eddie - dva prolínající se příběhy se spoustou peripetií a komplikací; z obou vyrostou spisovatelé, z ní slavná a úspěšná, z něj téměř neznámý autor, ale o to úspěšnější milenec starších dam; zážitky z dětství však na oba tragicky působí celý život.

Moje hodnocení: 8/10
Bylo to moje první setkání s Irvingem a docela mě to příjemně překvapilo. Trochu mi vadilo, že byl děj rozdělený na 3 části, chvíli trvalo, než se každá část rozjela, ale jinak fajn. A popravdě, to jak je Eddie zamilovaný do o 20 let starší Marion mi přijde trochu.. chorý :-).

Nudím se a jsem zničená..

16. srpna 2010 v 15:44 | Lemonie |  Archiv - Dear Diary

Mám úplně rozhozenej denní režim, vstávám odpoledne, jdu spát ráno. Rozhodla jsem se to konečně srovnat, ale má to za následek že jsem jak praštěná palicí. Chápete správně, zatím jsem nešla spát a chystám se k tomu až večer. Jinak by to nemělo cenu..
Prázdniny jsou ve své poslední čtvrtině a já už skoro nic v plánu nemám, takže se přirozeně nudím. Většina kámošek mi dala košem, tak jsem napsala pár úplně cizím lidem z internetu. A to se mi vůbec nepodobá. Mimochodem, nechcete někdo někam vyrazit? Né, vůbec nejsem zoufalec :D.
PS: Mám dnes Beatles day kříženej s Joan Jett day :D