Poslední dobou jsou to starosti a zase jenom starosti. S máminou nemocí, s maturitou, s vysokýma školama. Asi bych to měla vzít popořádku..
Máma má za sebou prvních pár chemoterapií. Není to sranda, co vám budu povídat - ačkoli to mamka snáší ještě docela dobře, čímž myslím že dva dny po je jí hodně špatně. Je unavená tak, že se skoro nezvedne z postele, ale po víkendu už je celkem OK. Špatná zpráva je, že se to nejspíš bude zhoršovat. Dobrá zpráva je, že se nemusí obávat následků výbuchu jaderné elektrárny Fukušima, protože rakovinu už beztak má :D. Nakonec vám totiž nezbyde než si z toho dělat legraci..
Maturita, ach maturita. Nechápu, jak to mohlo tak rychle utéct. Přijde mi, že někdo upustil ze dne několik hodin a já teď nic nestíhám. Nevyspala jsem se pořádně už od Nového roku a není to tím, že bych se jen učila. Bojím se, že se to všechno nestihnu naučit a že nakonec nebudu maturovat s vyznamenáním, což by se mi vážně hodilo na vejšku.
A dostáváme se k třetímu bodu. Vysoká. Můj původní plán byl, že si podám přihlášku na víc škol - třeba tak na pět, abych měla jistotu, že se někam dostanu. Věci se ale mění. Na jednu stranu sice rodiče říkali, že mi zaplatí klidně i soukromou školu (pokud to nebude nějakých sto táců, že), ale za stávající situace to po nich prostě nemůžu chtít. Sama se pohybuji v sociální sféře a vím, jak sociálka každou korunu v ruce třikrát obrátí, než někomu vyplatí dávky. A vím jak moc je zkrouhnou. Vždyť z toho sama maturuju. Ne, tohle po nic nemůžu chtít. A tak jsem se nakonec přihlásila na dva obory na UK (tedy Univerzita Karlova). Na jeden, který opravdu moc, strašně moc chci - právo - a druhou alternativu - sociální politiku. Původně jsem chtěla ještě sociální práci, ale nakonec jsem byla tak vydeptaná z přijímaček, že jsem to vzdala předem. Koneckonců, já chci na právo. Nevzpomínám si, že bych kdy něco chtěla tak moc.
Na právo se dělají NSZ (=národní srovnávací zkoušky, takže scio testy) a ty bych možná mohla dát. Vždycky totiž záleží i trochu na štěstí. Nechci na něj spoléhat, ale nevěřím, že přečtu všech 80 knih co je v seznamu odborný literatury, takže mi asi nic jiného nezbyde :D. Před pár dny mi přišel e-mail, že mi fakulta poskytne slevu na testy. Kdyby mi ta sleva fakt nebodla, tak je asi nakopu do prdele (omlouvám se za sprosté slovo). Platim jim hříšný prachy za přihlášku, čemuž si oni dovolují říkat náklady na přijímací řízení a přitom ho zadají firmě, která to zařídí za ně a já musím vysolit dalšího litra načež mi oni milostivě poskytnou slevu! Doufám, že se tam alespoň dostanu, protože popravdě je to celkem díra do rodinného rozpočtu..
A závěr? Někdy je těžký prostě jenom jít dál, jít si za svým, když vám celý svět hází klacky pod nohy. Ale já věřím, že to zvládnu. A když ne, tak se svět taky nezboří. Jsou přece i důležitější věci ;-).
Komentáře
1Nine (DH) | Web | 16. března 2011 v 23:10 | Reagovat
To je mi pěkně černý humor... ..........
Ále, přijde štěstíčko a všechno zvládneš! Maturitu levou zadní ..........
Myslím, že to nejdůležitější už máš - opravdovou touhu jít na práva. Je hodně důležité jít studovat to, co tě opravdu baví (nebo si myslíš, že tě bude bavit) Nevím, proč je přihláška tak drahá. Asi aby i studenti podávali přihlášky s rozmyslem...
Hergot, proč já se vždycky směju takovejmhle černejm vtipům! Pak mám dycky depku, že jsem špatnej člověk. Což já rozhodně... nejsem Prosim tě, ty maturitu uděláš ani nemrkneš! A jestli nebude s vyznamenáním? Vejškám na tom stejně nezáleží, nikdo se tě nebude ptát cos dostala u maturity z češtiny, hlavní je projít A jestli se můj bratr dostal na dvě vejšky, z nichž jedna je dosti prestižní, tak ty se dostaneš kamkoliv A to právo ti fakt přeju, matně si vzpomínám, jaks to tu u mě se mnou rozebírala
To je mi pěkně černý humor...
Maturitu levou zadní
..........
Ále, přijde štěstíčko a všechno zvládneš!
..........
Myslím, že to nejdůležitější už máš - opravdovou touhu jít na práva. Je hodně důležité jít studovat to, co tě opravdu baví (nebo si myslíš, že tě bude bavit)
Nevím, proč je přihláška tak drahá. Asi aby i studenti podávali přihlášky s rozmyslem...