
Autor u i u nás známých románů Soumrak dne, Malíř pomíjejícího světa a Když jsme byli sirotci přichází s další zajímavou knihou s prvky science-fiction. Zdánlivě jednoduchý příběh Neopouštěj mě, vyprávěný ústy dnes třicetileté bývalé studentky internátní školy na malebném anglickém venkově, zpočátku působí jako vzpomínky na téměř idylické dětství a dospívání, nebýt drobných narážek a nejasností, které krůček po krůčku směřují k šokujícímu odhalení. Románem se jako červená nit táhne otázka, co to znamená být člověkem, a nutí čtenáře k zamyšlení nad věcmi, které jsme zvyklí brát jako samozřejmost: kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme?
Moje hodnocení: 8/10
Dojmy z téhle knížky by se daly shrnout jedním slovem. Frustrace. Po dočtení jsem byla strašně, ale strašně rozčarovaná z toho konce. "A to je jako všechno? říkala jsem si. Nebudu prozrazovat děj, kdyby měl náhodou někdo ćhuť si to přečíst nebo shlédnout film (s Keirou Knightley a Carey Mullighan, jen tak mimochodem:-). Knihu totiž můžu jen doporučit. Asi vás to překvapí, vzhledem k věcem, co jsem vytýkala, ale znáte to, když nějakou knihu oceníte až s odstupem času? Tak tohle je ten případ.
Co se týče filmu.. Mně se celkem líbil, ale podle komentářů z CSFD jsem usoudila, že bez knížky ho asi nejde tak úplně docenit :-).


















Tak do tohodle čtení bych se teď pustit nechtěla
Něco mi to říkalo, ale pak narážíš na stejnojmenný film, tak to asi bude ono 