Červenec 2011

Prázdniny za všechny prachy :D

5. července 2011 v 21:30 | Lemonie |  Archiv - Dear Diary
Zatímco maniaci vyrazili za dobrodružstvím do Londýna, já jedu na chalupu do Horního Vidlákova :D. Původně mělo jít o zastávku na dva dny, ale fakt je, že mám dost Prahy a mám v úmyslu si od ní trochu odpočinout. Takže tam plánuju zůstat do té doby, než mi začne z prarodičů hrabat :D. Jak se dostanu domů je otázka - na autobus je to pro mě moc dlouhá doba bez přestávky a vlakem jsou to 4 přestupy a díky mému orientačnímu (ne)smyslu bych ještě skončila někde za kopečkama :D.

Znáte seriál Pravěk útočí (Primeval)? Dávají ho teď zase na jedničce (nevim kdy:D). Je to britskej seriál o skupině lidí co pracujou pro tajnou vládní jednotku bojující s dinosaurama, kteří unikli z minulosti (zní to vtipně, já vim :D). Zkuste to, je to sranda :-).

Co plánujete na prázdniny vy? Doufám, že něco zajímavýho ať máte o čem vyprávět (kecám, jsem závistivá potvora a přeju si, abyste všichni měli úplně stejně mizerný prázdniny jako já :D:D:D).

Nahoru a dolů.

1. července 2011 v 20:50 | Lemonie
Mám blok. Hlavou se mi honí hromady nápadů a věcí o které se chci - ne, potřebuji - podělit. Ale nejde to ven. "Leze to z tebe jak z chlupaté deky," řekla by asi máma. I když je dost možné, že by spíš vybalila něco na způsob: "Mluv nebo ser písmena!" :D
Jak už jsem mnohokrát zmiňovala, tenhle rok (a to je teprve ve své půlce) je jedním z nejhorších co jsem zažila. Myslela jsem, že po maturitě, kdy asi tak polovina mých problémů opadne, se to nějak zlepší. Zlepšilo, ale ne na dlouho. Těžko se mi o tom píše, takže použiju slova z deníku.

"Zítra bychom měli se třídou jet na vodu. Holky se konečně rozhodly, že vážně pojedou, tak to bude takový první náš společný trip. Dokonce už jsem se začala těšit.
Pak přijedu domů. Volala babička z H. a oznámila nám, že děda má rakovinu plic. Jak pořád kašle a nemůže dýchat, tak konečně přišli na to proč. Neví ještě, jestli je zhoubný nebo ne, ale babča říkala, že mu během tří měsíců vyrostl o 4 (!) centimetry. Už jenom z toho usuzuju, že to nebude dobrý. Navíc doktor mu prý řekl něco, co si nechal pro sebe. Něco ne moc pozitivního. Ale nejspíš pravdivýho (:-/). Babča říkala, že je apatickej a vede pohřební řeči."
Říkala jsem mámě, že tam budeme muset zajet. Nerada bych, aby to dopadlo jako u dědy z M. Nechtěla bych přijet pozdě. Já vím, že zatím to není otázka dnů, ale od jistý doby.. No prostě člověk nikdy neví."

Je to ironie. Sotva se vyrovnáme s mámou a přijde další bomba. Poslední dobou je to u mě vždycky takhle. Konečně se najde něco, z čeho mám radost a pak bum! A jestli mi chcete teď říct, že se mám radovat z maličkostí, nechte si to. Vážně na to nemám náladu :-). Ale nebojte, budu v pořádku, neboť jak se říká: "Bůh nám nikdy nenaloží víc, než kolik jsme schopni sami unést." Jsme silný, jsme odvážný a nakopeme rakovině prdel!!! :D