close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Laurent Binet - HHhH

21. srpna 2011 v 17:47 | Lemonie |  Archiv - knížky
Který příběh je lepší než ten, co se skutečně stal.

Laurent Binet, francouz mimochodem, byl od dětství posedlý příběhem parašutistů, kteří provedli atentát na říšského protektora Heydricha. V době, kdy žil v Čechách se o příběh začal zajímat tak intenzivně, až z toho vznikla tato kniha. Nejde jen o obyčejný popis průběhu atentátu nebo o román "na motivy". Příběh se odehrává v minulosti i současnosti zároveň. V první rovině autor odkrývá příběh nejen atentátníků a Heydrichův, ale i další události, které zdánlivě nesouvisí. V druhé rovině se dovídáme, jak a kde všechny tyto informace získal, zároveň je i komentuje.
Autor si opravdu dal záležet na autenticitě. Je vidět, že materiály sbíral několik let a rozhodně se to vyplatilo.
Tento příběh určitě většina z nás zná. I když většinou jen z hodin dějepisu nebo možná někdo z filmu Atentát (taky dobrý film, mimochodem). Jména Jan Kubiš a Jozef Gabčík jsou většině jistě známá, Laurent Binet ale uvádí na scénu další jména. Spoustu dalších jmen. Jsou to jména, která zůstanou většině lidí neznámá, ale bez nich by se atentát jistě nemohl uskutečnit. Bez odvahy obyčejných lidí.

Pro ty, kteří přeci jen neví "vo co gou", v Anglii se rozhodli, že situace v Čechách je neúnosná a proto vyslali dva parašutisty, kteří měli spáchat atentát na Heydricha. Zároveň s nimi vyslali i další skupiny, které měly jiné úkoly. Parašutisti žili v Praze a připravovali svoje úkoly. Nadešel den atentátu, bohužel všechno nevyšlo tak jak mělo, nicméně Heydrich nakonec zemřel v nemocnici. SS začalo po parašutistech pátrat, prohledávali domy a dalo se čekat, že brzy někoho z nich objeví. Našli jim tedy úkryt v kostele v Resslově ulici. Všichni parašutisti se tam schovali. Až na jednoho. Toho, který je zradil. Plán úniku ze země zůstal nevyužitý. Kostel se stal parašutistům hrobkou.

Hodnocení: 90%
Kniha je dobře napsaná a i když jsem věděla od začátku, jak to dopadne, konec jsem stejně obrečela. Protože stačilo tak málo...


Knihu jsem si půjčila proto, že:
  1. jsem měsíc jezdila na eskalátoru kolem reklamy na ni.
  2. jsem si říkala, co je to za pitomý název (HHhH = Himmler Hirn heisst Heydrich, tj Himmlerův mozek se jmenuje Heydrich).
  3. se už odmalička o tuhle tématiku zajímám (akorát jsem na ni ještě nenapsala žádnou knihu a asi ani nenapíšu, když mi ji pan Binet vyfouknul :D).
Jednou, mohlo mi být tak 12 a zrovna jsme tohle učivo probírali ve škole, jsem přišla domů a ptala jsem se na to táty. On mi vždycky rád vyprávěl o historii. Ten den to ale bylo jiné. Snažil se z toho vykroutit. Nakonec mi ale prozradil, že naše rodina byla spřízněná s jedním z parašutistů a že o tom se u nás nemluví. Se třetím parašutistou, který těm dvěma pomáhal a dočtete se o něm jen v těch lepších učebnicích.
Proč se o tom nemluví? Nacisti nikdy nebyli troškaři a tak první věc, co udělali, když dostali parašutisty mrtvé bylo, že se vrhli na jejich rodiny. Představte si to, že k domu někoho z vaší rodiny přijede jednoho dne auto, naženou všechny dovnitř a nikdy už je nikdo neuvidí. A představte si, když se to stane celé rodině. A vy jen čekáte, kdy dojde řada na vás. A čekáte a čekáte. Několik let, až se z toho zblázníte. Tak tohle se stalo mým předkům. Ovlivnilo to celou naši rodinu na dlouhá léta. Ale žijeme, tak co si stěžuju, no ne?

Tentokrát jsem to pojala trochu jinak (žádné okopírované obsahy, spíš jako recenzi) a přemýšlela jsem, že bych v tom mohla pokračovat. Co myslíte?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dany Dany | Web | 21. srpna 2011 v 18:38 | Reagovat

Fíhá, tos mi nikdá neřekla, že máš takový předky. Dobře, já se neptala, ale.. :-D Nicméně tuhle knížku si též vypůjčim, taky o tomhle ráda čtu a zjišťuju info :)

2 Dany Dany | Web | 22. srpna 2011 v 17:44 | Reagovat

Chtěla jsem už dneska, ale měla jsem starosti s tim testem, tak až příští tejden :D a bez notebooku a tv :-D Přidáš se? :D

3 Mima Mima | Web | 22. srpna 2011 v 17:53 | Reagovat

Fíha! Toto ma poriadne zaujalo! Nikdy som o tom nepočula (čo už, z histórie som celkom idiot, čo je presný opak toho, čím by som chcela byť...)

4 Erala Erala | Web | 24. srpna 2011 v 12:29 | Reagovat

Hmm, slyšela jsem o ní, přemýšlela jsem o ní, ale ještě jsem se neodvážila si ji koupit :) Přece jen, je to malinko odběhnutí od žánru knih, které obvykle čtu :) Ale historii miluju, tak si jí asi seženu ;) Hnedka po milionu dalších knížek, které MUSÍM přečíst a ještě jsem se k nim nedostala, přirozeně :D

5 Elisabett2 Elisabett2 | Web | 29. srpna 2011 v 15:43 | Reagovat

Takovéhle knihy mám ráda:-)

6 Nine (DH) Nine (DH) | Web | 1. září 2011 v 20:56 | Reagovat

Ve škole jsme se bohužel této tématice moc nevěnovali a doteď mě to štve, protože se k tomu těžko kdy dokopu...
Tohle zní jako velice zajímavá kniha a když jsi vysvětlovala, kde přišla ke svému zvláštnímu názvu, jako bych o ní někde už taky slyšela nebo četla... :-)
Líbí se mi, jak jsi vypsala důvody, proč sis knihu vypůjčila ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama