Září 2011

Glee, 3. sezóna

22. září 2011 v 4:38 | Lemonie |  Archiv - seriály

UPOZORŇUJI, ŽE TENTO ČLÁNEK OBSAHUJE SPOILERY TÝKAJÍCÍ SE PRVNÍ EPIZODY GLEE, TAKŽE POKUD JSTE JI JEŠTĚ NEVIDĚLI A CHYSTÁTE SE, VRAŤTE SE SEM AŽ PO SHLÉDNUTÍ. A POKUD NEJSTE FANDA, ASI SE ANI NENAMÁHEJTE, PÁČ VÁM ČLÁNEK STEJNĚ NIC NEŘEKNE :D :D :D.

Normálně takovýhle články nepíšu, ale já jsem prostě tak strašně nadšená! Jak si někteří z vás možná všimli, opět začla nová série mého milovaného seriálu Glee. No, prakticky byla epizoda odvysílána už asi před 24 hodinami, ale tady si vždycky ráda počkám na titulky od Obelixe. Ten kluk je prostě génius :-).
Teď už ale k dílu. Vzhledem k minulým sériím jsem od prvního dílu nic moc nečekala, protože pro mě to vážně začíná až tak pátou epizodou. Ale jednoduše mě to překvapilo. Příjemně. Tempo dílu podle mě prostě a jednoduše sedí k závěrečné písni. Rozjezd pomalejší, ale pak zkrátka pecka.

U čeho jsem si tady chrochtala blahem?
  1. Při scéně v jídelně a následné bitvě.
  2. Když Blaine řekl Kurtovi, že se přidává k New Directions. Vážně, dřív jsem nebyla jeho fanda, ale v tu chvíli jsem prostě vyskočila metr vysoko a skoro si začala tady tancovat po pokoji :D.
  3. U Blainova čísla. To asi nemusím komentovat, ne? :D
  4. Když nakráčela Quinn s její novou vizáží - super!
  5. Při scénách se Sugar. Jsem zvědavá, co s ní udělají dál.
  6. Když Kurt s Rachel přišli do tý přípravky (či-co-to-bylo) a mysleli jak všem vytřou zrak a přitom to bylo naopak. Lindsay z Glee Projektu hned v prvním díle? Awesome!
  7. Při následné scéně v autě. Úplně mě to dojalo :-).
  8. Když Rachel přišla za Quinn. Vlastně to byl jeden z prvných dílů, kdy jsem neměla chuť Rachel zadusit igelitovým pytlíkem :D.
  9. Když přivezli ty fialový piána. Větší hnus jsem neviděla, ale prostě... :D:D:D
  10. Když si Mr. Shue s Emmou dělali sváču do těch dětských krabiček. OMG, WTF?! :D:D:D
  11. Když Shue nasypal na Sue ty třpytky :D.
  12. A když vykázal Santanu. Stává se z něj drsňák :D.
  13. A do třináctice všeho dobrého, při závěrečném čísle. Bylo prostě a jednoduše úžasný!!!
Z čeho jsem měla chuť rozsekat obrazovku?
  1. Z toho šílence, co uváděl ten začátek. Leze mi na nervy.
  2. Při písničce v jídelně. Ne, nelíbí se mi, ale choreografie byla skvělá, a proto má + i -.
  3. Sue. Zdá se mi to, nebo její hlášky prostě přestávají být tolik vtipný?
  4. Za Finna. Chová se jako idiot :D.
  5. Mercedesin nový přítel. To jako myslí vážně?!?!?!?!
Takže z mého seznamu pro a proti vychází, že tenhle díl prostě stojí za to :D:D:D.

Tak prej mám málo svých starostí.

17. září 2011 v 21:19 | Lemonie |  Archiv - Dear Diary


Zlobím se. Hodně. Jsem sakra naštvaná. A taky sakra bezmocná.
Štve mě, že některý lidi ať děláte cokoli, tak vás stejně nakonec zklamou.
Štve mě, že jsem jí uvěřila. Uvěřila jsem, že se změnila. Že tentokrát už do toho nespadne.
Štve mě, že jsem jí dala druhou šanci, i když jsem nechtěla, a ona jí prostě jenom tak vyhodila z okna.
Štve mě, že je pro ni pití přednější, než rodina.
Štve mě, že jsem se celou tu dobu držela zpátky a neřekla jsem jí, co si myslím jen proto abych nebyla ten důvod, proč se jednou vrátí k pití.
Štve mě, že na ni pořád musíme dohlížet jako na malý dítě.
Štve mě, že jsme jí kdy pustili přes práh našeho domu.
Štve mě, že zradila naši (moji) důvěru.
Štve mě, že to prostě nedokázala vydržet.
Štve mě, že si zjevně neuvědomuje, že už jednou další šanci dostat nemusí.
Štve mě, že si neuvědomuje, že jsme to jediný, co jí ještě zbylo.
Štve mě, že jsme to my, kdo na to doplácí.
Štve mě, že mi komplikuje život.
Štve mě, že jsem kvůli ní naštvaná.
Štve mě, že jsem jí dokonce i začala říkat babička, i když mi to nejde přes pusu.
Štve mě, že když už mám 3 babičky, a ani jedna z nich není normální.

K výročí.

12. září 2011 v 18:05 | Lemonie
Tak k tomu výročí jsem změnila design, mě tak napadlo no. Akorát jsem to ještě nedomyslela no :D

15000. návštěvník a tříroční výročí

10. září 2011 v 0:42 | Lemonie |  Archiv - Ohledně blogu
Dnes tu máme zvláštní příležitost oslavovat, které jsem si mimochodem všimla jen náhodou :D. Počítadlo na TOPlistu dnes totiž ukázalo, že se na mém hojně navštěvovaném blogu ukázalo již 15000 lidí :D. Našemu výročnímu návštěvníkovi bych ráda blahopřála, i když mám silné tušení, že jsem to beztak byla já, když jsem kontrolovala nějakej článek :D:D.
Prostě hip hip hurá a blogu přeju, ať těch dalších 15000 netrvá zase 3 roky :D:D:D.

Což mi připomnělo (asi po dvou hodinách od napsání původního článku :D), že jsem úplně zapomněla na to, že včera měl blog výročí 3 roky. Z čehož mám samozřejmě radost a považuju to u sebe za obří úspěch - už jenom to, že jsem dodržela slib, že sem budu psát až do konce střední. Možná by bylo fajn si vytyčit nějakou novou metu, která by mě motivovala :D. Tak abych to zas nepřehnala, tenhle blog budu mít až do 20. narozenin, to je docela reálnej cíl :D:D:D.

To sedí :D

7. září 2011 v 14:48 | Lemonie |  Zaujalo mě

Je to zpátky.

3. září 2011 v 12:25 | Lemonie |  Archiv - Dear Diary

Poslední dobou je to se mnou pořád horší. Trochu se bojím, že mi to začíná přerůstat přes hlavu. A nejsem si jistá, jestli to i tentokrát ustojím. Je toho moc. Prostě moc.
Ve chvílích jako je tahle si uvědomuju, jak moc jsem vlastně labilní. Někdy stačí prostě málo a... Bojím se, že v tom všem pomalu ztrácím sama sebe. Že se každý den kousek mě vytrácí.
Bojím se, že není cesta ven. Že jsem v bodě, kdy už nejde jít zpět, ale zároveň ani vpřed. Slepá ulička. Jsem chycená jak myš do pasti.
Pro tenhle svět jsem jenom přítěž. Jsem přítěž pro moji rodinu. Všem by bylo líp, kdybych tady nebyla.