Je to zpátky.
3. září 2011 v 12:25 | Lemonie | Archiv - Dear DiaryPoslední dobou je to se mnou pořád horší. Trochu se bojím, že mi to začíná přerůstat přes hlavu. A nejsem si jistá, jestli to i tentokrát ustojím. Je toho moc. Prostě moc.
Ve chvílích jako je tahle si uvědomuju, jak moc jsem vlastně labilní. Někdy stačí prostě málo a... Bojím se, že v tom všem pomalu ztrácím sama sebe. Že se každý den kousek mě vytrácí.
Bojím se, že není cesta ven. Že jsem v bodě, kdy už nejde jít zpět, ale zároveň ani vpřed. Slepá ulička. Jsem chycená jak myš do pasti.
Pro tenhle svět jsem jenom přítěž. Jsem přítěž pro moji rodinu. Všem by bylo líp, kdybych tady nebyla.
Komentáře
Né! Mně by teda byla mnohem hůř! S kým bych měla praštěné skype konverzace? S kým bych chodila na Pohádkovej les? S kým bych pořádala Bon Jovi party, kterých se nikdo nezúčastní? S kým bych si zazpívala na Václaváku "I will not break"? A hlavně! Kdo by se mnou šel na Stodůlecké pivnosti?! Ne, bez tebe by to tu nešlo.
Mimochodem, ty mi tu mluv o labilitě. Kamarádka na mě dělala výzkum, aniž by mi to řekla samozřejmě (milé), a došla k závěru, že trpím maniodepresivní psychózou, protože během čtyř vyuč. hodin ve škole se mi nálada změnila asi šestkrát ![]()


















Hani..bez tebe bych toho spoustu nezvladla..pamatuj na to :-*