Už několik dnů jsem se pořádně nevyspala a to proto, že se mi zdají neřekla bych přímo noční můry, ale něco takovýho. Už jsem se ocitla v autě pod zamrzlým rybníkem a také mi mířil tank dělem přímo do obličeje. Dokonce se mi i zjevuje moje svědomí v podobě paní Bobošíkové, což je teda docela ironie. Co jsem komu udělala?
Natírání stromků proti okusu je ta nejlehčí lesácká práce, co jsem zatím dělala. Pořádně jsem ty stromky opatlala, tak doufám, že nám to srnky a zajíci moc neožerou :-). Dostala mě babička. My jsme totiž všichni to dělali stylem že jsme si vzali 2 řady stromků a postupovali do kopce až na konec. Ale ona ne, namazala tuhle jeden, tamhle dva. Docela se to tam pak blbě hledalo. Hanička ten den neodolala a fotila na mobil :-).

Naše učitelka je teda případ. Na první přednášce jsem nabyla dojmu, že je tak trochu blázen, ale teď si myslím, že je to prostě normální kráva.
Můj počítač asi odměřuje čas úplně jinak, protože mi před deseti minutami ukázal, že mi zbývá 1 hodina a 13 minut než se musím napojit na kabel a teď to najednou bylo 18 minut. Co to?
Dneska jsem při cestě ze školy viděla přechod, který měl v těch pruhách zabudovaný modrý blikátka. Drsný.
Netušila jsem, že služba lidu obsahuje v podstatě permanentní srážku s blbci. Člověk už neví, jestli se má někdy smát nebo brečet. Jestli na mě někdy narazíte a já se budu histericky chechtat, tak to už mi z toho přeskočilo.
Šly jsme do lesa na houby a zrovna se v té ohradě pásly krávy. "Jůůů, krávyyy!" Někdy jsem jak malá :D. Mamka si ze mě dělala srandu, že jsem městský dítě když si musim fotit krávy :D. Tak jsem jí řekla: "No já nevim, kdo se v létě ztratil v lese kam chodí od mala a našli ho až policajti!" Tu historku jsem vám vlastně nevyprávěla, co? Tak někdy příště, když hezky poprosíte, je to docela sranda, takhle s odstupem :D.

Nedávno vyšlo nové album Gavina DeGrawa a říkám vám, je *fucking awesome*!!! Původně jsem si ho chtěla přát k Vánocům a do té doby ho vůbec neposlouchat ani nevyhledávat na youtube, prostě půst. Ale nevydržela jsem to, pochopitelně. Takže už skoro týden si nepouštím skoro nic jiného.
Nemůžu vystát hádání se na internetu (hádání se obecně) a taky jednoho kluka od nás ze školy (což spolu vůbec nesouvisí :D).
Jo, a můj děda umírá. Jeho rakovina je neléčitelná, neoperovatelná a chemoterapie má jenom zastavit růst toho nádoru. Nemusíte to komentovat. Sama to ještě tak nějak zpracovávám.



















