Tak jsem poprvé vyzkoušela knihovní wifinu. Až teď proto, že jsem dřív sice měla notebook, ale chudáček dejchal jak sentinel, a já vážně nechtěla, aby byl můj větráček slyšet až na ulici. To ani nezmiňuju, že baterka by vydržela možná tak akorát cestu :D. Můj nový maturitní dárek je ale v pořádku a tak jsem ho vyvedla už párkrát na procházku do školy. Někteří naši profesoři totiž diktují leda tak pro lidi, co píšou těsnopisem. Dneska jsem potřebovala v knihovně najít knížky na esej, který mám mimochodem odevzdat po neděli a ještě nemám ani jedno slovo. Ty knížky se nemůžou půjčovat domů. Navíc ještě nemají tu, co jsem potřebovala, takže se musím ještě dneska stavit do ústřední. No nechce se mi tam. Zadala jsem si tam blokaci ze skladu, počítač na mě vybafnul nějaký záhadný slova o aktivaci (WTF?), čili nejspíš budu zase jednou otravovat na informacích. Zlatá naše knihovna. Mimochodem, psaní tohohle článku v knihovně má svých pár nevýhod. Ne, pár nevýhod má moje paranoia. Ale ne, už to není tak hrozný. Dokonce jsem sundala tu izolačku, kterou jsem překryla webku (za to můžou Myšlenky zločince!!!) , protože nemusí i lidi v nový škole vědět, že jsem paranoidní a že si myslím, že mě přes ní sleduje masovej vrah :D:D:D.
Co jsem vlastně chtěla říct? Jo, ta knihovní wifina. Ehm, no je to fakt vychytávka :D.


















...protože nemusí i lidi v nový škole vědět, že jsem paranoidní a že si myslím, že mě přes ní sleduje masovej vrah

Zaujímavá myšlienka! Bohužiaľ som sa práve prestým pozrela na webku, takže idem zháňať izolepu 