Prosinec 2011

I Just Wanna Be OK, aneb sumarizace 2011

31. prosince 2011 v 18:16 | Lemonie |  Archiv - Ohledně blogu
Už přes půl hodiny tady píšu Silvestrovský článek, ale po tom, co jsem si ho znovu pročetla jsem zjistila, že je to vlastně jen jedna velká deprese. Myslím, že to ani nemůžu publikovat, protože by to mohlo začít fungovat jako ta stará píseň sebevrahů a já nechci způsobit tátovi komplikace v práci, až by mu někdo kvůli tomu naskákalo pár sebevrahů pod metro. Stačí dneska ti opilci :D.
Když to vezmu kolem a kolem, tenhle rok stál prostě za prd. Událo se pár dobrých věcí a spousta věcí špatných. Ať už mluvím o mámině nemoci, o tom, že dědeček umírá nebo o tom, že jsem mimoň, co se nedostal na výšku a ještě se stihnul rozhádat s jednou ze svých nejlepších kamarádek.
Kdybych měla jmenovat ty dobré, určitě by to byla maturita. Ačkoli to byl velmi stresující zážitek, ten pocit, že jsem to zvládla, byl k nezaplacení. K těm dobrým musím přidat i maturitní ples, který sice tehdy zastiňovaly jiné události, ale teď na něj celkem ráda vzpomínám.
Tak trochu se mi zdá, jako by tenhle rok trval minimálně 2 roky. Vlastně to mám tak trochu rozdělené na před maturitou a po maturitě. Kdo tomu říká zkouška dospělosti je tupec. S dopělostí to má společného minimum. Ale musím přiznat, že je to zatím jeden z opravdových mezníků v mém životě.
Co se týče lidí, nějak mi přijde, že mi jich zasahuje do života čím dál méně. Jestli to takhle půjde dál, nakonec skončím jako nějaký poustevník :D. V tomhle roce se objevili vlastně jen dva lidé noví lidé, zato zmizela jich spousta. Vždycky jsem si myslela, že na střední se tvoří taková ta přátelství na celý život. Ale po maturitě jsem se každá rozprchla jinam a vidím, jak málo nás vlastně drželo pospolu. Docela smutná věc, actually.
Tímto bych chtěla poděkovat následujícím lidem. V prvé řadě mojí mamce. Jsem ráda, že tě mám a doufám, že ještě dlouho mít budu. Jako obvykle Dany. Bylo by blbý tě vynechat, když jsem si u tebe v článku vydupala zmíňku :D. Na naše Bonebroke a keškový akce, Bon Jovi párty a další blbůstky ráda vzpomínám a doufám, že jich ještě hodně podnikneme. Ostatním maniakům. Já vím, že vás v tom kině štvu, když vám kazím dojemné momenty, ale tak co už se mnou. Doufám, že vám ty momenty budu moct kazit ještě hodněkrát :D. Dále Martině. Jeden z úžasných lidí, co jsem poznala letos. Miluju ty naše konverzace na skypu, kdy si ve stejnou chvíli napíšeme úplně tu stejnou věc :-). A. za to, že jako jedna z mála mých středoškolských přátel na mě nezanevřela. S. za to, že se se mnou učila na maturitu a byla skvělá morální podpora. K. za stejnou věc. Promiň, že jsem taková kamarádka na dvě věci. Vím, že je to moje vina. Z., Š., A. a ostatním holkám ze sboru. Jste super a vždycky mi dodáte dobrou náladu. B. a B., že se mnou držíte v tomhle podivném roce. Vždycky se s váma ve škole hodně nasměju. A nakonec, (last, but not least:-) děkuji všem blogovím přátelům. Vaše komentáře mě i v těžkých chvílích dokázaly podržet.
Ještě jedna věc. Všem, kteří na mě měli v tomhle roce nějaké kecy, prosim vás běžte do prdele.
Btw, I just wanna be OK, be OK, be OK. To prostě sedí na tenhle rok. Na mamku a to nejen proto, že je to písnička na podporu pacientů s rakovinou. I just wanna be OK. I hope, you'll be OK too. Šťastný nový rok :-). Ať je lepší než ten předchozí ve všech ohledech. A teď už musím, kvůli vám se zpozdím na kamarádčinu silvestrovskou párty :D

Krásné Vánoce přeji.

24. prosince 2011 v 16:11 | Lemonie |  Archiv - Ohledně blogu


Dnes to vezmu jen zkrátka, protože nepočítám, že existují takoví blázni, kteří na Štědrý večer straší u mě na blogu. Chtěla bych vám všem popřát krásné, krásné Vánoce. V celém tom vánočním shonu občas zapomínáme, o čem by vlastně měly Vánoce být. Přeju vám, aby pro vás dnešek plynul ve znamení rodinné pohody a spokojenosti.
Přikládám svoji letošní vánoční píseň no. 1. Je od účastníků Glee Projectu, kteří v seriálu dostali takový malý štěk. Písničku ale považuju za nejlepší na vánočním soundtracku.

Filmy, bez kterých si Vánoce nedokážu představit.

22. prosince 2011 v 22:45 | Lemonie |  Archiv - TOP 3
V zimních předvánočních dnech není nic lepšího než sednout si s hrnkem grogu, punče, popřípadě horkého čaje na gauč, zachumlat se a pustit si nějaký ten film na navození vánoční nálady. Jaké jsou moji favoriti? Dozvíte se dále. Tenhle článek asi trochu nelogicky zařadím to mé pouze jednou využité rubriky TOP 3. Bohužel jsem se při výběru nedokázala omezit jen na 3 a tak z toho máme prostě takový normální seznam oblíbených vánočních filmů (nejen s vánoční tématikou) :D.

  1. Šíleně smutná princezna - Tohle je už od dětství moje nejoblíbenější pohádka a i když se na ni ráda podívám prakticky v jakémkoliv období v roce, na Vánoce je to prostě nutnost.
  2. Sám doma 1 a 2 - Klasika s Macaulayem Culkinem pobaví a zároveň naladí tu správnou vánoční melancholickou náladu.
  3. Polární expres - "...až na severním pólu končí tenhle expres!" Nikdo z rodiny moji posedlost tímto filmem nechápe, ale bez něj to pro mě není Štědrý den. Bohužel letos budu muset nejspíš koukat na DVD, protože české a slovenské televize se na mě prostě a jednoduše vybodly :-/. Soundtrack už tady ale rozjíždím už pěkných pár dní :D.
  4. Láska nebeská - No kdo by tenhle film nemiloval. Jeden z mála amerických filmů, kde se to skákání z příběhu do příběhu osvědčilo. Některé pobaví, jiné chytnou za srdce a myslím, že si tam prostě každý něco najde.
  5. Grinch - Jak Grinch ukradl Vánoce. "18:30 - zvu se na večeři. To přece nemohu odmítnout!" Ačkoli spousta lidí tenhle film považuje za to nejhorší, v čem kdy Jim Carrey hrál, u mě jednoznačně vede. Vlastně jediná role, kde mi nelezl šíleně na nervy. Možná to bude tím, že pod tím kostýmem skoro nebyl poznat?! :D. Btw, hlásím, že za letošek už mám splněno. Pečení s ním šlo jedna báseň.
  6. Krakonoš a lyžníci - Nejradši si ho pouštím ke zdobení perníčků :D.
  7. Jak se budí princezny - Další z oblíbených pohádek. Ten Menšík to tam vždycky rozsekne :D. "Já mám takový loupání v kříži." - "Nó, to se musí rozhejbat!" - "Stůj, osobo! Co tady děláš? Jaktože tady nespíš?!"
  8. Casper - Příběh o malém přátelském duchovi. Když o tom tak přemýšlím, tak bez toho bych asi přežila, vlastně ani není moc vánoční, ale před pár lety jsem ho viděla na Vánoce a od té doby ho mám s nimi spojený.
  9. Tři oříšky pro Popelku - A máme tu další pohádku. Vsadím se, že tuhle má ve svém seznamu většina z vás. Nějak na ni ale v posledních letech rezignuji a koukám většinou jen na konec/nějakou část. Přeci jen, tolik let a pořád ji dávají večer na Štědrý den.
  10. Kačenka a (zase ta) strašidla - "Kaligari, Elvíra a Berta. Pamatujte si ta strašidla." Tohle je pohádka, ze které jsem už trochu vyrostla, ale dřív patřila mezi mé nejoblíbenější.
  11. Dívka na koštěti - A už snad končím s těma pohádkama :D.
Tak co? Které z filmů z mého výběru též patří mezi vaše vánoční oblíbence? Budu moc ráda, když mi napíšete i svoje seznamy do komentářů :-). Filmy nejsou řazeny dle oblíbenosti, jde víceméně o náhodný výběr.

Tak nám umřel Havel.

18. prosince 2011 v 23:13 | Lemonie
Kdo by to byl řekl.

Co jsem si odnesla z hodin mezinárodních vztahů.

8. prosince 2011 v 20:13 | Lemonie |  Archiv - Dear Diary
Náš profesor je tak strašnej uspávač hadů, že dávat na hodině pozor je přímo nadlidské úsilí. Většinou to zvládnu tak maximálně půl hodinky a stejně to jde jedním uchem tam a druhým ven.

Co se mi během těch hodin povedlo nasát za informace?
  1. Studená válka trvala v letech 1948-1953 (v knížce teda píšou už 47)
  2. Hegemon. Nepamatuju se, co to znamená, ale vím, že to slovo hodně používá :D.
  3. Obrázek pěticípé hvězdy v kroužku kde na horním cípu byla Velká Británie. Mělo to znamenat něco o tom, že VB se přikláněla vždy na jednu nebo na druhou stranu. Myslím :D.
  4. Bělorusko je poslední země s diktaturou v Evropě.
  5. Nixon byl americký prezident a po skandálu s odposlechy abdikoval.
  6. V Praze je právě prezident Medveděv.
  7. Americký velvyslanec pro ČR je ve funkci jen do 31.12.2011 a potom už nejspíš žádný nebude.
  8. ČR má dobré vztahy víceméně se všemi zeměmi kromě Severní Koreje.
  9. Doktrína je něco jako mezinárodní smlouva (?)
  10. Marshallův plán. Ekonomická výpomoc Evropě. Pohodička :D
Co jsem stihla udělat dalšího?
  • Dostat se v Době ledový na 16. level.
  • V Guitar Hero nahrát 3 hvězdičky u všech písniček, co tam mám. Bavíme se o hrách do mobilu, pokud to někomu nedošlo.
  • Přečíst 2 kapitoly knížky.
  • Přečíst s holkama celý jedno číslo Enigmy, 21. století, prolistovat Chvilku pro tebe, pár reklam co nám narvali v metru, leták Kauflandu, Albertu a Billy a dokonce i katalog Erotic City :D.
  • Zdrbnout s kamarádkama polovinu lidí v místnosti.
  • Zkouknout několik dílů Partičky IT.
  • Vyhrát několikrát piškvorky s různými spoluhráči. Heč!
  • Pročíst všechny papíry s kritérii přijetí na právo, psychologii, peďák, sociologii i další příbuzné obory.
  • Utahovat si půl hodiny ze spolužáka, že má holčičí notebook.
  • Poslechnout celý vánoční playlist v mobilu čítající několik desítek položek.
  • Pomalovat několik stránek sešitu nesmyslnými kresbami.
  • Čučet nepřítomně do prázdna a to nejspíš několik hodin čistého času.
Ale to byste asi museli zažít :D.

Když je Kosí roztomiloučký #01

4. prosince 2011 v 14:59 | Lemonie
Tak jsem zase jednou prohrábla fotky, co se mi tady hromadí a říkala jsem si, že bych něco mohla publikovat i tady. Omlouvám se za ten vodoznak, ale jisté okolnosti související s novými podmínkami blogu a také jistí lidé samozřejmě, mě k tomu donutili. S vodoznakem to snad už nikdo vydávat za svoje nebude, že ;-).
Jak jste jistě pochopili, na fotce je můj milovaný Kosí. Další fotky budou následovat. Někdy. Snad. Ne, určitě, ale kdy, to je otázka :D.