You're not happy? So fake it!
17. ledna 2012 v 16:01 | Lemonie | Archiv - Dear DiaryZnáte ten typ lidí, co vám dokážou kdykoli prostě totálně zkazit náladu? No tak jedním z nich je můj táta. Nebo alespoň poslední dobou. Na jednu stranu chápu, že si prochází jakousi krizí středního věku, že je ve stresu kvůli mámě, že v práci trpí tak trochu syndromem vyhoření, ale prostě... Musí to přenášet i na nás? Za poslední půlrok jsem se mu naučila mu vyhýbat, pokud je to jen trochu možné. Většinu času doma trávím v pokoji. Radši strávím tři hodiny na dřevěný nepohodlný židličce v knihovně, než abych byla doma. To určité vzájemné porozumění, které se dostavilo ve čtvrťáku, je teď nenávratně pryč. Navíc k tomu se domů zase vrátil brácha. Nestačí, že jsou už takhle mezi námi vyhrocené vztahy. Ještě se k tomu musí přidat každodenní hádky. Naše učitelka na psychologii ze střední by to asi nazvala "sociální důsledky nemoci". Já na tyhle sračky kašlu. Myslela jsem, že tenhle rok bude v pohodě, že věci směřují k lepšímu. Zatím to ale tak nevypadá. Mám nervy. Máma půjde znovu na operaci. Tahle rodina mě někdy tak strašně vysává.
Komentáře
Ach, jako bych to psala já...Můj táta je stejný, máme to tak strašné doma, v podstatě si na mě pořád něco najde a snaží se mi snad úplně nejvíc zkazit náladu denně a denně...Jako bych dělala všechno špatně...A to ještě k tomu, když žijeme jenom spolu a to jsem chtěla žít s tátou od malička a když se tak konečně stalo, tak se těším až mi bude víc a bude mě muset nechat na pokoji...
Jsem s tebou, co se týče tvé mámy a moc držím pěsti, věřím, že to bude zase o něco lepší...
Taky mám někdy ten pocit
Držím palce, aby se to všechno obrátilo k lepšímu!


















Občas je toho prostě na každého až příliš. Ale bud ráda aspon za ty časi kdy jsi měla s otcem dobré vztahy. Já si ze svým otcem nikdy nerozuměla. Už když jsem byla uplně malinká tak jsme se spolu navzájem snažily trávit co nejmín času. A když už náhodou spolu zustaneme sami v jedné místnosti,rozhostí se takové to nepříjemné ticho a oba žvatláme o kravinách protože vlastně nevíme o čem spolu mluvit.
A eboj až se tvoje máma vrátí z nemocnice a bude na tom o dost lépe,zase to bude o kruček lepší.