Prosinec 2012

Mým drahým, nejspíš už neexistujícím návštěvníkům...

27. prosince 2012 v 4:47 | Lemonie |  Archiv - Ohledně blogu
Mym drahym, nejspis uz neexistujicim, navstevnikum.
Omlouvam se, ze tohle pisu bez diakritiky, ale blog.cz neni zrovna "tablet-friendly" :D Holt to mate jak SMSku... Mozna je to lepsi nez kdyby se do toho vlozil autocorrect, coz je vychytavka ktera me 50% casu totalne stve a druhou polovinu casu rozesmiva, jaky pak pisu blbosti :D Porad nechapu proc mi znas prepisuje na znasilnovani. Verte mi, ze to v bezne konverzaci pusobi dosti divne :D
Abych se ale vratila k tematu...

Dlouho jsme se nevideli, ze? Kdyz jsme se videli naposled (pul roku to je, fuuuha), psala jsem tu prakticky o dalsi ze svych velkych depresi, jak strasne muj zivot stoji za ho... ehm... za starou backoru. No, to se nezmenilo :D Co byste taky ode me cekali, ziju svuj zivot s kocicim lejnem na bote a ve vetsine pripadu to ani neni eufemismus.

Co se za toho pul roku zmenilo? Vlastne je toho docela dost. Predne se ze me stal jeste mnohem vetsi cynik, nez kdy driv. Dale jsem nastoupila na Vysokou skolu. Neni to sice ta vysnena, ale tak co. Verim, ze vsechno se deje z nejakyho duvodu (a tim duvodem nemyslim to, ze jsem se vysrala na pripravu :D). Je to zahul a asi neprojdu zkouskovym, ale nac syckovat, ze. Co jeste? Moje mamka uz je prakticky zdrava, yay! Babicka si nasla nejakyho amanta. Vim to asi mesic a porad se s tim nemuzu srovnat. Proste mi to prijde neuctivy k dedovi. Umrel teprve pred pul rokem... Nakonec je to vlastne docela jedno. Dokud mi ho nebude cpat pod nos, muzu ten fakt proste ignorovat.

Kazdopadne, jsou Vanoce a zivot je fajn, fa-la-la.