Víte, jak se říká, že od lásce k nenávisti je jenom krůček? Přijde mi, že to samé platí i tom, když vám na něčem záleží přespříliš a pak je vám to úplně šumafuk. Už několikrát se mi stalo, že bych něčím byla tak přehnaně posedlá, až jsem si danou věc zprotivila a ze dne na den mi nestála ani za myšlenku. The Lumineers v písni Stubborn Love zpívají, že opak lásky je lhostejnost. Možná je to částečně pravda, za předpokladu platnosti výše napsaného. Já vám nevím. Nejsem na tyhle extrémní emoce stavěná. Lhostejnost je klidná až stoická. Stejně jako celá moje povaha. Ani nevím, kam se touhle úvahou snažím dostat. Asi vážně trpím nedostatkem spánku.

















